Dilema

Pravda s láskou nezvítězí,
to už všichni dávno víme,
vítězství je o penězích,
jen nahlas to nepovíme.

 

Mlčet nebo názor říci?
Dušením tak duše trpí...
Nabíjet si ústa, líci,
když mocní hned odpor tupí?

 

Šeptáme si známé pravdy,
u piva jsme revoluce,
potrestání všivé bandy
nevyřeší rezoluce.

 

Ohnout hřbet či zvednout vidle?
Sevřít pěst či sehnout hlavu?
Čestně žít nebo být xindlem?
Smát se nebo pomoc právu?

 

Hněv dusíme sami v sobě,
jsme papiňák před explozí,
otáčí se předci v hrobě,
mučedníci padlí mnozí.

 

Jít nebo za pecí zůstat?
Utopie nebo šance?
Žít nebo do klece vrůstat?
Být pastýřem nebo štvancem?

 

Na Islandu, když šlo mnohé,
může jít i v zemi České,
nechoďme za prvním volem,
nebuďme poslušným pejskem.

 

Nenechat se opít slovy,
nevzít prachy, ani dáti,
nežít v lesku superNovy,
s čistou myslí v noci spáti.

 

Vyžeňme ta monstra stará,
ve Vltavě dosti místa,
kdo vážně se o zem stará,
nestane se terorista.