Femme fatale
03. 11. 2015
Tvé rty byly má snídaně
při sčítání kapek rosy
balancující na hraně
o shovívavost jsem prosil
Tvůj úsměv byl má odměna
při plašení ranní chmury
zapomínaje zájmena
když pohledy horce žhnuly
Tvůj smích byla má zástava
při kakofonii zvuku
ustávající obava
vždy tišící každou muku
Jsi spásou v tomto století
než duše má pryč odletí