
Tlak jde dolů a já dřímu,
v hospodě jsem chytil rýmu.
Chrchlám, smrkám, slinu plivu,
po malém, ranním, černém pivu.
Tak hloupě já se nakazil,
jen ke stolu jsem dorazil.
Seděl tam už Jožin, Pepa,
oba z téhož lokodepa.
Zedník Milan, lesák Karel,
i stréc Bohúš si k nám zajel.
Byli tam už zkrátka všici,
když zahlédli moju kštici.
"Sedaj vole, svlaž si vole
a starosti nechaj v dole.
Pokecáme, zabékáme,
hudbu v krvi přeca máme."
Probrali jsme fotbal,
práci, politiku,
sousedy a sousedky,
armádu, aj erotiku.
Tu v bedně chlapík s kravatů,
o chřipce cosi povídal,
ukázali tři vepříky,
půllitry nikdo nehlídal.
A tak chřipku čuněčí,
zhluboka jsme zapili,
popletli si panáky,
sklenice a aj viry.