Snědl jsem nechtíc motýla,
když jsem náhle zazíval,
měl vnitřní kompas naruby,
vlétl mi zmaten do huby.

Lekl jsem se velice
a zprudka zavřel sanice,
polkl chlupatou slinu,
prchnul z místa činu.

Však nebyla to žranice,
on malinký byl velice,
v žaludku mě silně lechtal,
jak mohutně se křídly chechtal.

Teď konečně došlo mi,
že porušil jsem zákony,
vzácné druhy požírati,
to se nesmí, chlapče zlatý!

A je vzácný nebo snad není?
To máme zas nadělení!
Než bych se do trablů vrhnul,
potupně jsem radši vrhnul.