Ráno ospalé poupátko,
jež rozvine se zakrátko.
Na řasách rosy krůpěje,
v zrcadlech se usměje.

O poledni zralý květ,
pro ni počal slavík pět.
V kadeřích lapen slunce třpyt,
září, než bude nocí smyt.

V podvečer omamná květina,
co vábit muže začíná.
Oči tajemné hvězdičky,
tonu v nich celý, celičký.

Však jaká je, když měsíc vklouzne na nebe?
To nechám si jen pro sebe.