Vlády i ministři se mění,
jen slunce zapadá a vychází,
stále stejně, neměnné,
navzdory lidským nesnázím.

Bytí je koloběh, kruh,
kdy povstáváme z prachu,
v prach se obracíme
a v mezičase hromadíme prachů.

Historie se opakuje,
přichází znovu ve vlnách.
Však my jsme nepoučitelní,
zajatci doktrín v ozvěnách.

Dlíme ve sférách nirvány,
růžové poklopy na hlavách,
ale není bezpečí, není klidu,
ve vedení se skrývá vrah.

Vrah svobody a společnosti,
prohnaný otrokář moderní doby,
pro ty jež hodí kamenem,
dávno již vyhloubil početné hroby.

Většina nosí své růžové poklopy
ve tvaru prezervativu.
Není vidět ven, ale uvnitř vše,
což nevadí jim, kupodivu.

Iluze ochrany i prevence,
pro klidný spánek tatíků,
nic zlého nechtíc tušit, skákajíc
do rytmu vládních valčíků.

Nejde jen o Wiki, nejde jen o Leaks,
vždy něco prosakovalo sem.
Lidé pomněte, kdo jařmo nasadil,
těžko se vymaní z kola ven!

Ejhle, jak jednu hlavu utnou,
hned vyroste dalších pět.
V tom tkví neuvěřitelná síla,
nelze vypnout celý svět.

Vlády i ministři se mění,
jen často příliš zvolna,
tak pomožme jim občané,
doba je k tomu svolná!