Teď ho maj a už ho nepustěj,
čum, buď rád, že nejsi místo něj.
Teď to příde, břitvu vytáhnou
celej Maxův bar teď zařve ozvěnou.
Pojď sem, no pojď blíž,
no neboj, no sem,
hrůza v očích slaně pálí,
břitva se míhá a kosti jdou ven -
masakr, rutina, sten.
V ulicích pochopíš, že svět není jen černobílej,
o duši teď rozhodnou, jenom naše..
Vopruzoval v cizím rajónu,
ženský podříz krk, přistřih fazónu.
Nemohla platit si za vochranu,
tak jí hlavu srazil, šikmo na stranu.
Platila nám, on byl jen cizí vřed,
neposlouchal varování,
nezmizel, nezměnil profláklej vzhled,
výkřiky, ocel a led.
V ulicích pochopíš, že svět není jen černobílej,
o duši teď rozhodnou, jenom naše..
Starej barman mopem setře krev,
rozhodně nebyl první co tu zdech.
Můžeš s náma nebo proti stát,
ráno s červama budeš hlínu žrát.
Stal si se jedním z nás, prsten si vem,
hruď ozdobí tetování,
Maxe poslouchej, ne jak tamten,
chechtáky, kurvy a plen.
V ulicích pochopil, že svět není jen černobílej,
o duši teď rozhodnou, jenom naše činy.1
1 Pro kapelu Destroyself, CD Rainy Riot. Spoluautor MTT.
