Potkali se u hladiny. „Ahoj, Pokustóno! Vodoměrky vyslepičily, že jste volili novýho šéfa.”
„Čau, Změku! Ano, volili, prej bude líp! Přestárlej lín Ivoš už na to byl moc línej, tak vyhlásili nový volby. Kandidáti se mezi sebou porafali, někteří byli vyhnáni, jiní sežráni a nakonec se rozhodovalo mezi Žralokem a Delfínem.”
„Hele, netahej mě za nohu! Jsem sice jen obyčejnej nevzdělanej šnek, ale kde by se v rybníce vzali žralok s delfínem?”
„On Žralok je ve skutečnosti starej bohatej bolen, kterej rád pluje s ploutví vystrčenou nad hladinu a děsí potěr. Delfín zase přezdíváme velkýmu cejnovi v důchodu, co často vyskakuje nad vodu a má oblej hřbet podobnej delfínům.”
„Aha, no a jak to celý probíhalo?”
„Volební kampaň byla mela. Žralokovi slouhové všem do zblbnutí opakovali, že Žralok pomáhá rybám. Větší blbost jsem v životě neslyšela! Možná jim opravdu pomáhá, ale jen do tý doby, než je sežere.
Delfín oproti tomu jen majestátně proplouval rozčeřenejma vodama a občas s někým hodil řeč. Hlasovali jsme šupinama, raci klepítkem. Vše dozoroval stoletej sumec Hrubec. Za kapry lysce a úhoře poskytla šupinu jiná ryba. Žralok to pak napadal, že šlo o falšování voleb. Stejně mu to nebylo nic platný, drtivě prohrál.”1
1 Ve 2. díle hrají:
Příliš chytrá rybička Pokustóna – příšerně zvědavá a trochu namyšlená rybka, které nesmíte říkat, že něco nejde, protože to obratem zkusí.
Labilní šnek Změk – jeho labilita spočívá především v nerozhodnosti, zda je šnek vodní nebo suchozemský.
