Někdy bublám
tisícem slov,
jindy měsíc mlčím.
Všechno skončí
až šerý rov,
kam kosti své strčím.

Radost, štěstí,
tupíce bol,
slova rýmy poutám.
Konec stesků,
největší fór
možná těžko schroupám.

Přesto mívám
nejvíce klid,
když list pero skrápí.
Vypsat pravdu,
budoucí vid,
všechno co nás trápí.