Lituješ sám sebe
a všechny promarněné šance,
nad hlavou zamračené nebe,
v nitru duševní rezonance.
Jsi jako prasklý džbán,
který propouští kapky rosy,
vzpomínkami na kusy rván,
"Vraťte čas!" mnohokrát jsi prosil.
Nestačí boty protančit,
alkoholem vše utopit,
musíš se osmělit sdělit cit,
není dost jen dlaň uchopit.
Světla sálu řežou do očí,
když podlaha se kýve,
s dalšími v kole se zatočí,
zlost v sobě dobře skrývej.
Potácíš se domů tmou,
cesta je neobvykle dlouhá,
pohřbil jsi navždy lásku svou,
však v skrytu neustále bloumá.1
1 Inspirace Chris Isaak a jeho skvělý Graduation Day.
