Život plyne jak horská bystřina,
dravě se žene od pramene,
chvilku neposečká.
Někdy cestu zkříží roklina,
padá kámen za kamenem,
však není ještě konečná.

Místy zátočina tok zpomalí,
plodná, zelená niva,
malý přístav v bouři.
Zde naberou sil zoufalí,
ale iluze je lživá,
voda dál téci touží!

Proto pádí stále vpřed,
nehledě vpravo vlevo,
už vůbec ne vzad.
Překoná ještě nejeden střet,
přečká nejednu svévol,
než dostane mat.