Křičím, byť nemám ústa,
zvuk vychází ve vlnách.
Svět, jeden velký ústav
nás lapil jak lusky hrách!

Ničí mě tahle hrůza,
klaustrofobie a strach.
Lidstvo k záhubě dusá,
až vše promění na prach.

Zoufá si každá buňka,
blíží se budoucnost - vrah.
Nestihnem zánik slunka,
dřív skončíme v sutinách.