Jak se přiblíží poledne,
nejen pracující chasa,
dostane hlad ukrutný,
toužíc po fláku masa.

Vyrazíme do jídelny,
již chystají lahůdky,
dobijeme energii,
naplníme žaloudky.

Vždy usměvavé kuchařinky,
se zdravou barvou na líčkách,
připomenou vzít si salát,
připomenou jablíčka.

Jejich jména my neznáme,
ony zase naše,
možná jednou řeknem si je,
nad rendlíkem kaše.

Jedno jaký recepis,
všechny mají v malíčku,
třeba kapra po mlynářsku
nebo párek v těstíčku.

Vydat stravu zdá se lehké,
však nemyslete, je to dřina,
má-li být vše připraveno,
než nahrne se drobotina.

Ať si kdo chce co chce říká,
pro nás je věc hotová,
nejlepší jídelna na okrese,
je ta naše, Sládkova.